Jestli... už nikdy...

13. srpna 2007 v 23:22 | Jehanne
"Proč jim dáváš ten zapalovač a cigarety?"
"Už je nebudu potřebovat."

/prolog není původní myšlenkou díla/

Toulá se ve vysokých botách
po tmavých ulicích našeho města
mluví pomocí slov zapsaných v notách
nehodlá sledovat hloupá gesta.
Schovaná v koutech
mlčí si pro sebe
svázaná v poutech
nehledí na nebe.
Jak působí na tebe tahle slečna
její oči jsou z horkýho ledu
nedotýkej se - je nebezpečná
chyť se mě, radši tě povedu.
Schovaná v koutech
mlčí si pro sebe
svázaná v poutech
nehledí na nebe.
Podívej na ruce od střepů zjizvené
co udělaly ji šťastnou jen na chvíli
zlomky skla i v srdci měla zabodené
když tehdy roztrhala své černé motýly.
Pláče a sedí a pláče
na třebíčském mostě sebevrahů
už nikdy si nekousne do koláče
jestli
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama