The Day Before

9. září 2007 v 14:02 | Jedinečná |  Votre création
Jak začít s tímhle dopisem? S dopisem určeným komu? Snad smrti? S dopisem určeným mě samé? Zpívají " Nech to být " , ale jak to nechat být? Se srdcem plným bolesti? Jak nechat být život? Lidi? Lidi s tvářemi, úsměvy, pohledy…S jejich srdci! Běžet, utíkat tak, že nohy nestačí. Ale myšlenkám stejně neuteču….A jednou se zastavím - budu muset, tak jako budu muset odpovědět na všechny otázky sobě - jim, svému druhému (horšímu) já, svému srdci a zodpovědět se svým myšlenkám. Ale co pak? Když už zpověď nestačí, když je mi kostel malý a oni ho budou muset kvůli mně vysvětit. Když mě budou ven vyvádět v poutech a kněží se mi budou smát. Když si na mě budou malé děti ukazovat prstem. A Pak někdo zvedne kámen a hodí jej. A pak další a další. Co pak? Má krev bude vykoupením pro mne samou? Cítím ty doteky, to pohlazení kameny a pak krev. Jak teče a tryská, teče po mé kůži - pryč ze mne - na zem. A tak smývá mou vinu, mou bolest. Smyje mne celou. Sedře mou kůži, spálí mé svaly, jako kyselina sežere mé orgány a vpálí mi do srdce cejch viny…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama