Když mi není zrovna krásně, začnu prostě skládat básně

19. dubna 2008 v 16:54 | Infinity |  Votre création
Srdce roztrhané na kusy.
To je to, co tu po tobě teď zbylo.
Všechny sny a všechny touhy, se najednou rozplynuly...

Nevíš kudy, nevíš kam a jak jít dál,
Přeješ si tolik věcí vrátit, napravit všechny ty chyby,
...ale víš, že to nejde,

osud je tvrdý soupeř...

Proč ten, kdo miluje, vždycky nejvíc trpí?
Proč ti, co lámou srdce, vždycky jsou tak krutí?
Proč ti, co sází srdce,vždycky prohrávají?
Proč všechny naděje a sny vždycky vyprchají?

A chce se ti řvát a chce se ti brečet
Rozbít všechno kolem sebe, tak moc toužíš vrátit čas,
...ale víš, že to nejde

-------------------------------------
Všechny krásné sny
jednoho dne se rozplynou
A ty ocitneš se sám,
uprostřed ničeho.

Nevíš jak a nevíš kudy kráčet dál.
Všechno předtím zdálo se tak snadné.
Jenže když láska odchází, bouchá přitom dveřma...

A máš miliony otázek a na ně žádnou odpověď.
A utápíš se v smutku, utápíš se v slzách,
Chtěl bys vrátit čas, jen o pár dní zpátky
Jenže víš, že to nejde...

Proč osud si s námi tak krutě hraje,
proč ten kdo miluje je ten, kdo trpí nejvíc,
proč láska tolik nadějí bere,
a odnáší je pryč.

Všechny krásné vzpomínky,
po pár letech zmizí,
zůstane jen bolest a žal,
a láska, která kdysi byla ryzí...

Můžeš křičet, můžeš brečet,
nikdo ti nepomůže,
můžeš před svým vyvoleným na kolenou klečet,
žiletka zajíždí hloub do tvé kůže...

Netrap se a jdi dál,
ono se to lehce řekne,
ten co karty rozdává, nikdy neví, jak moc bolí,
když vsadíš srdce a ono tě pak zradí...
-------------------------------------
Proč ta láska tolik bolí.
Není krásná, bere sny a bere touhy.
Proč jsi mi tak krutě ublížil.
Chtěla bych to všechno vrátit.
Miluju tě, nemůžu to vyjádřit slovy.

Prosím, lásko nechoď pryč.
Břečím tu jak malá Bitch,
pro kterou je láska vším,
Proč jsi řekl "sbohem, navždy odcházím"...?

Ty jsi ten, pro koho roním slzy,
měl by sis toho začít vážit.
Proč muselo to skončit tak brzy...
Já jen tebe v hlavě mám
a proto tu zůstávám, a čekám...
-------------------------------------

Žít ve snu je tak krásný, dává ti to moc vznášet se...
Ale čím výš doletíš, tím horší je tvůj pád.
A procitnutí do kruté reality...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ambivalent-character ambivalent-character | Web | 20. dubna 2008 v 11:49 | Reagovat

krásný a když to člověk čte vybaví se mu plno vzpomínek, kdy se cítil přesně tak.... zvláštní, ale krásný

2 B.A.D.ayDies B.A.D.ayDies | Web | 20. dubna 2008 v 16:46 | Reagovat

Jop. Infinity to napsala krásně... Je mi ctí, že mi dovolila to sem dát :)

3 B.A.L.A.S.K.A. B.A.L.A.S.K.A. | 21. dubna 2008 v 14:35 | Reagovat

Hele, co to máš v tom mottu??? A kdo po tobě pátrá? Veverky? Nebo andělé smrti... á!!! jo, a nechci otravovat, ale změnila bych si rozměry záhlaví, vejšku. Čau, a dávej pozor ať tě veverky nechytí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama