Perfidní

24. dubna 2008 v 0:49 | Jehanne |  Ma création
Mrkla. Stačilo jedno mrknutí a vše bylo jasné. Rudé rty se proměnily ve šklebivý úsměv s blyštícími dravými zuby. Měla je omotané kolem prstu. Do jedné. Otočila se. Houpavé kroky jemně naznačovaly ležérní odchod ze scény. Z prken, které znamenají svět a scénou jí postačila postel, jeviště tolikrát reprízovaných nočních představení. Fucking lunatics. Světly přeplácané bary a šantány řvaly do tmou zabaleného města. Kráčela a v jejím stínu vlálo růžové boa z barveného pštrosího peří. Ženská věznice nacpána k prasknutí si na ni ukazovala, šeptala, smála se, plivala, hrozila zaťatou pěstí. V postranní ulici přeběhla kočka kolem náhodné sešlosti dam na podpatcích. Po pečlivém shlédnutí od hlavy až k patě ji hltavě pronásledovaly svými pohledy. Bordelky zaříznuté do kůže tak, že po srolování z nohou zanechaly otisk. Smrad laciných parfémů prostupoval vzduchem. Našpulená pusa vyfoukla hustý kouř z doutníku nasazeného ve stylové černé špičce. Dlouhý zkoumavý pohled přeběhl po místnosti. Zastavil se na staromódním gramofonu s nedohranou deskou, zastavenou uprostřed skladby. Otočila knoflíkem a začalo hrát ticho. Má je. Všechny. Naposled potáhla z doutníku a ječela smíchy šílená. Vždy, při každém mrknutí, odpadla další a další. Padaly k zemi jak kapky těžkého podzimního deště. Bezvládná těla pokryla každý kousek země. Svlékla se a zeptala se: "Takhle nějak sis to představovala?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama