Čtvrtá tvář

Nikdo z nás dvou

15. prosince 2007 v 8:26 | Jehanne
čas je ostrej jako nůž, říkám si tak se vzmuž,
do očí hledím ti dál..
čas je ostrej jako nůž, vděk pomíjí jak růž,
nic o co bych sám stál..
zdvořilý tón a nóbl háv a hlavu pyšně jako páv,
pózy a fráze a bezbarvé věty,
laciné role, co zevšední léty..
tvůj hlas je sladkej jako mámení,
však cítím jenom chlad
a led co nemám rád..
svírám tvou pravici, která mrazí..
až příjde její čas,
k zemi mě srazí!
nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš..
nic kolem nevnímáš..
nikdo z nás dvou..

Nekonečná agonie /Death Agony/

15. prosince 2007 v 6:08 | Jehanne
prosvítá svět zvrácenej, tmou vzdorů procitáš
a v očích máš sůl kyselou..
už neznáš moji tvář a slova jenom němá jsou,
jen bolest lačně se plíží a dáví..
proniká zlé trápení, čas morů polykáš
a nepoznáš chuť pálivou..
už neznáš moji tvář a slova jenom němá jsou,
jen bolest lačně se plíží a dáví..
my nebudem dál, jen vzpomínky chladnou.
my nebudem dál..

Tak ptám se dál a musim se ptát.. noc chladnou
víru skýtá..

Identity

15. prosince 2007 v 0:32 | Jehanne
hrůza smysly jímá, děs neschováš,
jen zápasíš a jen uhýbáš a unikáš..
černější než hlína je tvoje tvář,
dál zápolíš a dál klopýtáš a jen kolísáš..
dlaně k nebi vzpínáš, krev polykáš,
zas přemýšlíš a zas usínáš a nevnímáš..
kde se vina skrývá, už nepoznáš,
čas nevrátíš a nic nezjistíš a nic nezískáš..
tvoje já proniká jen tmou,
svítá a v peklu tě milujou!

Vrať se zpět

14. prosince 2007 v 23:46 | Jehanne
ospalé stíny tančí v záclonách
a slzy po řasách bezvládně stékají,
zrádnému tichu vládne stesk a strach,
ze slibů zbyl jen prach, marně jsme doufali!
dnes chtěl jsem ti říct o sobě víc, mnohem víc,
ale nestih jsem nic, zmizelas dřív, mnohem dřív,
samota čtyřech stěn, vůbec nic..
jen tvář, moje tvář a stopy, co nevedou nikam,
zazděná cesta ven a v ní Já!
šrámy a vrásky jde jen těžko skrýt,
svou víru neztratit, dočkat se svítání..
zdáš se mi dál a já jsem neprocit,
toužím tě neztratit, hrůzu mi naháníš..
dnes toužím tě mít, neber mi klid, z duše klid,
zůstanu snít, nevrátím čas, víru v nás,
zoufale pustá noc.. jak žít?
zní žalm, tichý žalm a ostny, co trýzní duši
a za dveřmi novej den a v něm Já!
VRAŤ SE ZPĚT a zbav mě pout,
svlékám tě v myšlenkách a touhu v dlaních svírám..
VRAŤ SE ZPĚT chci podlehnout
blouznivým představám, kterým se marně vzpírám..

V očích

10. prosince 2007 v 17:19 | Jehanne
není, už není šance víc se ptát,
zvláštní jsou rána, když svět procitá,
zvláštní a přesto stejně složitá,
svítá a další noc je prožitá..

v očích pocit jiný, jiné zdání,
nový etapy, nový naděje mých snů,
úzkost, co si počít, čemu bránit,
aspoň znamení, lepší souznění zlých dnů..
změním, snad změním cosi v útrobách,
ztrácí se výraz tváře, co jsem znala,
ztrácím se v sobě, čas už fráze vzal,
svítá a další noc je prožitá..
snům se bráním, bloudím, to se mi jenom zdá..
 
 

Reklama